Vyplývá to ze studie poradenského centra ROSA, která se problematikou domácího násilí a pomoci jeho obětem zabývá.

Náklady na řešení případů domácího násilí, kam patří výjezd policie, zdravotní ošetření, ztráty zaměstnavatele kvůli pracovní neschopnosti oběti, náklady na eventuální rozvod či pobyt v azylovém domě, se podle psycholožky Martiny Hronové z poradenského centra ROSA počítají jen obtížně.

„Vychází se jen z případů, které jsou ohlášené, a vždy se jedná o odhady. Domácí násilí se totiž často prolíná s problémy jako svěřování dětí do péče, rozvody, vyplácením sociálních dávek, které nelze přesně vyčíslit,“ vysvětlila Právu Hronová.

Podle ní ale k obdobným číslům docházejí i neziskové organizace v USA (asi 17 tisíc dolarů na jeden případ násilí) či v Rakousku (asi 15 tisíc eur na případ).

Násilí ve společnosti přitom není řídkým jevem. Závažné případy domácího násilí se týkají 11 až 14 procent žen v populaci. S nějakou formou násilí má podle Sociologického ústavu zkušenost 38 procent žen v Česku. Oběťmi násilí se ale mohou stát i muži.

České specifikum, zadlužené ženy

Poslední dva tři roky výrazně stoupá počet žen, které jsou v mimořádně těžké ekonomické situaci. Tvoří velkou část žen, které žijí v Česku v azylových domech. Velmi často uzavíraly – samozřejmě na své jméno – různé nevýhodné půjčky, úvěry a další finanční závazky či záruky pod hrozbou fyzického útoku, aniž by viděly z půjček korunu.

Ty totiž utratil či prohrál v hernách partner násilník. Nyní jsou tyto ženy zadlužené, mají obstavený majetek, splácejí různým firmám, které se zabývají půjčováním peněz, statisíce, řeší problémy s exekutorem, nemají vůbec žádné finanční prostředky. Žijí z různých podpor ať státních, či charitních.

Nejhorší je, že touto situací trpí jejich děti. Nedostatek peněz uzavírá těmto dětem prakticky přístup k vyššímu vzdělání. Tím dochází k jevu, který se nazývá reprodukce chudoby – takové rodiny nejsou schopné zvýšit svoji životní úroveň, změnit bez pomoci svůj životní styl a způsob.

Do této oblasti je třeba zařadit i obtížně vyčíslitelný jev, kdy řada žen, aby se vyhnuly násilí ze strany partnera, raději nechodí do zaměstnání, (mají to často přímo zakázáno) neusiluje o pracovní postup (partner žárlí na možné muže kolem jeho partnerky).

V celorepublikovém rozsahu to ovšem zpomaluje rozvoj společnosti a její ekonomiky. Že to není zanedbatelný či bezvýznamný jev, potvrzuje fakt, že mezi klientkami poradenského centra ROSA tvoří vysokoškolačky a ženy s úplným vyšším odborným vzděláním většinu. Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání s maturitou jsou přitom znaky vysoce flexibilní a uplatnitelné pracovní síly.

Neviditelné náklady

Domácí násilí zcela a zásadně ničí rodinu – sociálně, psychicky, vztahově ale i ekonomicky. Domácí násilí je jednou z cest k chudobě rodin. To je z ekonomického pohledu jeden z nejvážnějších závěrů.

Nepřímé „nevyčíslitelné“ náklady totiž představuje ztráta rodiny jako základního společenského celku, se všemi dopady včetně nezajištění ve stáří, zhoršení životního uplatnění, poklesu životní úrovně v důsledku rozpadu rodin, rozvinutí chorob a jejich omezující dopady na životní způsob a styl a možnosti získání práce.

Nepřímým problémem je bezesporu i fakt, registrovaný v současné době statistikami, že žena, která se rozhodne řešit domácí násilí, odchodem od násilného partnera, se následně ocitne poměrně často v pásmu chudých a sociálně potřebných. To zpětně vyvolává ekonomický tlak na stát, v podobě větší závislosti na sociálních dávkách a potřebách sociálních či azylových bytů.