Proč nemáme na výchovu dětí
Ivo Patta: Proč nemáme na výchovu dětí
Ivo Patta spolupracuje s Centrem pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy.Zdroj: Aktuálně.czvětší obrázek »
Je nejvyšší čas připomenout pohádku o králi, který potkal cestáře. Král si postěžoval, jak nemůže vyjít s penězi, a pak se zeptal cestáře, jak hospodaří on.
Cestář odpověděl: "Vydělávám denně tři groše. Jeden spotřebuji pro sebe, druhý půjčím a ten třetí vracím."
Král nad tím kroutil hlavou a nakonec se zeptal : "Jak to myslíš, cestáři?" A cestář povídá: "Jednoduše, jeden groš živí mne. Druhý půjčuji svým dětem, které mne budou živit, až nebudu moci. Třetí vracím svým rodičům. Ti mi kdysi půjčovali tím, že mě živili".
Podíváme-li se na podstatu sdělení, zjistíme, že zde skutečně celá staletí fungoval přirozený důchodový systém, který zajišťoval reprodukci obyvatelstva. Každý se musel postarat o své rodiče ve stáří a zároveň musel investovat do svých dětí, aby si zajistil stáří svoje.
Jaká je situace dnes?
Sociolog dává takový vývoj do souvislosti s rozvojem společnosti a považuje jej za přirozený. Lékař hledá příčiny v poklesu mužské potence a prohlašuje za příčinu třeba nošení slipů. Ekonom přizvukuje sociologovi a snaží se nás přesvědčit, že jediná správná cesta je penzijní připojištění, protože průběžné penzijní pojištění garantované státem se v době nepříliš vzdálené ocitne v krizi.
Jaké jsou ale skutečné příčiny poklesu porodnosti?
Je potřeba si posvítit na daně, a to skutečně důkladně, to znamená i na ty "neviditelné". Jedná se o celkové mzdové náklady a odvody zaměstnavatele, což jsou položky, které nejsou na výplatní pásce. Pro zaměstnavatele jsou to však mzdové náklady jako každé jiné, tedy je to pouhá daňová hra státu na schovávanou o 35 procent daní počítaných a odečítaných z celkových mzdových nákladů.
Podívejme se na problematiku u zaměstnance s nejčastějším hrubým příjmem, což je částka 15.500 korun (medián podle Českého statistického úřadu za rok 2004). Na tohoto zaměstnance připadají celkové mzdové náklady 20 925,-Kč, ze kterých zaměstnavatel odečte 5 425,-Kč a poukáže je přímo do státní pokladny na takzvané sociální a zdravotní pojištění. Uvedenou hrubou mzdu podrobí zaměstnavatel druhé redukci o položky zmíněné již výše, tentokrát pro zaměstnance způsobem viditelným na výplatní pásce, a to celkem o 1.937 korun.
Čistá mzda zaměstnance je 11.939 korun.
Výsledkem všech účetních operací v režii státu je celkové zdanění zaměstnance ve výši 8.986 korun, což je 43 procent.
Modelová dvojice zaměstnanců - manželů si společně u teoretického zaměstnavatele vydělá 41.850 korun (celkové mzdové náklady) a státu na daních odvedou 17.972 korun.
Uvedené zdanění je naprosto stejné u bezdětných i rodičů.
Teď se ale objevuje jádro problému, kterým je financování dětí v rodině.
K výše uvedené částce přičtěme po 500 korunách na každé dítě jako daňové, dále započítejme dětské přídavky a sociální příplatky. V tabulce to vypadá následovně:
Autor: Tomáš Daněkvětší obrázek »
Za pozornost stojí především poslední řádek "Čistý příjem na člena domácnosti".
Právě zde je ono pečlivě skrývané tajemství, jeden ze skutečných důvodů, proč se rodí tak málo dětí. Příčina tkví nikoliv ve změně chování mladé generace, která již nechce mít děti. Skutečná příčina je na straně státu v daňové oblasti. Rodiče dětí na sebe totiž berou nejen daleko více práce takříkajíc v druhé domácí směně, což je normální. Naprosto nenormální je však daňová politika státu. Jen a výlučně díky ní se rodiny pracujících rodičů s dětmi, zcela bez vlastní viny, propadají doslova do bídy ve srovnání se svými bezdětnými vrstevníky.
Komu se chce nastavovat noci, počítat každou korunu a z dálky se dívat na sousedy, kteří si při stejných příjmech, ale bez dětí mohou užívat života, braného dnes jako standard: dovolená u moře, nové auto, koupě vlastního bytu, výhodné ukládání peněz se státní intervencí na stavební spoření a důchodové připojištění?
Autor, původním povoláním agronom a ekolog, spolupracuje od roku 2002 s Centrem pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy. Zabývá se důchodovými a sociálními reformami a s tím souvisejícími demografickými problémy.