Žijeme v zemi, kde není stud, kde nic není hanba. Ztratili jsme směr a stali se z nás Bludní Holanďané

Ztratili jsme směr a stali se z nás Bludní HolanďanéFoto:  pixabay.com

Všechny společnosti v dějinách, které se ocitly na prahu kolapsu, měly společné to, že se v nich vyšinuly mezilidské vztahy a přestaly fungovat na přirozených principech. Hlavní otázka dnešního dílu tedy zní: Co dává tušit současný stav našich mezilidských vztahů o jejich vývoji do budoucna? Do jakých podob se bude vyvíjet naše rodina?

Hostem je psychiatr, pedagog, spisovatel, premonstrátský jáhen a esperantista profesor Jaroslav Maximilián Kašparů. 

Lidé ztratili smysl pro orientaci a bloudí 

Vánoce charakterizují zejména tři slova: klid, pokoj a svátek rodiny. Bohužel ztratily svůj obsah a jsou naplněné vším možným jen ne tím, čím mají. Podle Maxmiliána Kašparů je to tím, že zhášíme jeden světlonosný kandelábr za druhým, zhášíme světlo zdravého rozumu a zhášíme světlo lidských vztahů 

„Všimněte si, že 24. prosince má otevřeno čím dál tím víc restaurací, a to proto, že lidé často nemají domov a pokud ho mají, je tam tak studeno. Vánoce pak radši tráví s kamarády než s otcem a matkou.“

Lidé ztrácí smysl pro hodnoty a smysl pro orientaci. Naše společnost bloudí. 

Současná doba překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost 

Jaroslav Max KašparůFoto: Milan Kopecký

Jako společnost jsme si podle psychiatra přivlastnily nové vlastnosti, které nás charakterizují: 

1. Povrchnost
Naše společnost miluje povrchnost. Všimněte si: Povrchní vztahy. To je můj dennodenní chleba, kdy za mnou přichází ti rozladění manželé a řešíme jejich problémy. Máme tady povrchní názory. Lidé nepřemýšlí, ale přebírají názory. 

Dále máme povrchní zábavu. Česká republika ztratila komiky a zůstali nám tu baviči. Komik potřebuje inteligentní posluchače, baviči stačí říct jedno dvě vulgární slova na jevišti a sál bouří nadšením. 

Povrchnost je i ve vzdělání. Všechno jenom jako tak na povrchu. 

Když půjdeme k rybníku tak na všechno mrtvé plave na povrchu a poklady jsou vždycky v hlubinách. 

„Všechno, co je na povrchu, plave s proudem. Jen to co je v hlubinách má sílu plavat proti proudu.“

2. Ztráta směru 
Představte si loď. Její kapitán musí znát tři věci,
- námořní pravidla, aby nenarazil do jiné lodi a nepotopil se,
- techniku a znalost přístrojů
- a musí znát cíl a přístav a jeho jméno kam má doplavat. 

Stali se z nás bludní Holanďané na hladině lidské existenceFoto:  pixabay.com

"My jsme v situaci, že máme na palubě dokonalou techniku, máme tolik právních předpisů, které nám říkají, jak máme plavat, abychom nenarazili, ale ztratili jsme jméno přístavu, kam máme doplout. Stali se z nás bludní Holanďané na hladině lidské existence. Ti lidé, kteří ke mně chodí, neznají smysl života, smysl manželství, smysl mateřství a otcovství," říká Jaroslav Maxmilián Kašparů 

Proces postupného bloudění začal podle některých odborníků v době, kdy technika vyspěla natolik, že přesáhla člověka.
Filosof Martin Heidecker napsal, že současná doba překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost.
„S tím mohu jen souhlasit,“ říká J.M. Kašparů. „Otec, který sedí u televize, ví, co se děje v Tararingapatamu na druhém konci planety, ale neví, co se odehrává v duši dítěte, které je ve vedlejším pokoji.“ 

Žijeme v zemi, kde není stud, kde nic není hanba 

Proces ztráty cíle a odcizování začal velmi pozvolně. Říká se tomu plíživý problém. Tento pojem je blízký psychiatrii. Když se nemoc vyskytne ze dne na den, tak je nápadná.  

Pokud se u například mladého člověka schizofrenie vyvíjí pozvolnou formou, tak trvá strašně dlouho, než si toho někdo všimne. A my jsme se dostali do plíživé formy ztráty směru a zabředávání do povrchnosti a vklouzli jsme podle psychiatra do třetího bludiště a ten se nazývá záměna prostředku a cíle.  

Proces odcizování se zrychluje, protože jsme ve spirále. Když něco běží ve spirále, tak se to nejenom zrychluje, ale i vzdaluje se od středu 

„Když přirovnáme společnost k letadlu, tak my máme určitou výšku, ale klesáme a každý člověk má v sobě určitý radar, který to cítí. Někdo ho má ale poškozený. Když se přibližujeme k zemi, stáváme se přízemními.“

Chtělo by to nabrat výšku a to ve všem. Žijeme v zemi, kde není stud, kde nic není hanba. Podívejme se na naše politiky. A jakmile podle našeho hosta člověk ztratí stud, je mu všechno dovoleno.  

Ztratili jsme schopnost rozlišovat šest základních věcí 

rodinaFoto:  pixabay.com

Člověk, který je duchovní, má podle psychiatra vytříbený radar pro rozlišování šesti věcí. 

My ale postupně ztrácíme schopnost rozlišovat mezi:
- Dobrem a zlem
- Krásou a ošklivostí
- Pravdou a lží 

„Mnoho ošklivého je považováno za krásné, mnoho vylhaného za pravdu a mnoho zlého za dobro. A tento zmatek mi připomíná babylonskou věž. Tam si lidé přestali rozumět, protože přestali rozlišovat těchto šest věcí. A my jsme právě v této fázi,“ říká J.M. Kašparů 

Abychom se z této situace dostali, museli bychom zastavit parní válec, ten na rozdíl od motorky jede velice pomalu. A dlouho trvá, než se zastaví. Muselo by se mu postavit do cesty něco, co skutečně parní válec zastaví a pak bude nutné hodit zpátečku a to bude velmi bolestivé a některá generace to podle psychiatra odnese. 

„Věřím, že se válec zastaví, jen nevím o co. “

Mnoho lidí má amputovanou část svého člověčenství 

Člověk je tělo, duše a duch. My se podle psychiatra staráme o tělo a duchovní věci, ale přestali jsme se starat o duši. Pokud nám ji někdo amputoval, jsme invalidní. Tu amputaci provedli jednak ideologie a jednak jsme si udělali tzv. autoamputaci. Moderní člověk se stydí za to, že by se měl projevit po stránce duchovní, že by měl hledat chrámy plné hodnot.  

„Pokud si člověk sám sobě neklade otázky, tak sám sobě amputuje třetinu lidství. Přestali jsme se tázat, bylo nám všechno jasné. A to je pýcha.“

Záměna tradičních hříchů za bohulibé vlastnosti 

Moderní člověk začal podle psychiatra chápat tradiční hříchy po svém. 

- Pýcha se změnila ve zdravé sebevědomí. Dnes nemůžeme někomu říct, že je pyšný.
- Lakomství je zákon ekonomiky
- Nestřídmost se změnila ve vyšší životní úroveň
- Závist se změnila v boj o spravedlnost
- Hulvátství se dnes pokládá za svobodu projevu
- Zanedbaná výchova dětí se pokládá za tvorbu jejich vlastního názoru
- Lenost se změnila v prokrastinaci nebo v sociální dávku 

My jsme to jinak pojmenovali a považujeme ty vlastnosti jako dobré a ušlechtilé.  

Horizontální materiální nutně souvisí s tím vertikálním tedy mravním. „Nedávno se vyjádřil náš prezident, že nerad mluví o mravnosti, že tím se dneska ohání kdekdo. Takže, když vyrukujete dneska s morálkou, budete moralizovat, patřit do minulého století. Morálka dnes existuje pouze situační, neexistuje morálka obecná a každý, má tu svoji morálku,“ říká J.M. Kašparů. 

Sobecká hluchota aneb každý vysílá a přijímá na jiné frekvenci
 

„Trend, že se lidé se neposlouchají, každý je uzavřen jen sám do sebe a neslyší to, co mu říkají druzí., bych nazval sobeckou hluchotou. Je to vážný problém, protože bez komunikace není života ve vztahu. Člověk, i když není mezi lidmi, musí komunikovat aspoň sám se sebou,“ říká psychiatr. 

A dodává: „Aby vaše rádio bylo dobře slyšitelné, musí si lidé naladit frekvenci, na které vysíláte. Lidé, když spolu často mluví, mají naladěnou jinou frekvenci a tak nejsou schopni se sladit. Mluví na sebe a nerozumí si. Je to hluchota způsobená růzností vln vysílače a přijímače.“ 

Pro lidské originály neexistuje jednotné řešení, přesto ho vyžadujeme

 
Bůh tvoří originály a tudíž každý člověk na planetě je ojedinělý. Jenže lidé chtějí technokratické řešení jak u automechanika. Proto je tu tolik poraden, protože všichni chtějí radit a na všechno se chtějí zeptat. 

„Překvapuje mě, jak se lidé stále ptají na základní věci,“ říká psychiatr. „Neuvažujeme obyčejným přirozeným selským rozumem, uvažujeme pod masáží nějaké firmy. Například nebudeš-li mít tento výrobek, Vánoce budou stát za houby.“  

„Přestali jsme věřit svým vlastním názorům a stále si necháváme radit. Nedělejme to. Vraťme se k selskému rozumu.“