Hypnóza dokáže odstranit deprese, ale i bradavice

Hypnóza je změněný stav vědomí, ve kterém je člověk velmi soustředěný a je schopný vyšší vnímavosti vůči sobě samému a je otevřený sugescím (pokynům), ze strany hypnotizéra. Autor: Shutterstock

včera 08:00

Hypnóza je změněný stav vědomí, ve kterém je člověk velmi soustředěný a je schopný vyšší vnímavosti vůči sobě samému a je otevřený sugescím (pokynům), ze strany hypnotizéra. „Když jde o hypnózu relaxační, člověk je uvolněný a vypadá jakoby spal. Ale také může vypadat velmi bděle. Může se normálně pohybovat i mluvit, a i když má třeba otevřené oči, je v hypnóze. To znamená, že není žádný specifický tělesný stav člověka v hypnóze," říká magistr Pavel Král, zástupce primáře oddělení psychologie v Ústřední vojenské nemocnici Praha.

Dá se zhypnotizovat každý?

Na to jsou různé názory. Nicméně v běžné praxi mluvíme o takzvané hypnabilitě, tedy o schopnosti člověka být uveden do hypnózy. U každého se tato schopnost liší. Někdo se dá zhypnotizovat snáze, někdo hůře. Já si myslím, že k tomu do značné míry přispívá ochota konkrétního člověka poddat se hypnóze. Svým způsobem je to jakási hra mezi terapeutem a hypnotizovaným. U toho, kdo se bojí, to určitě půjde hůře. V hypnóze je možné vyvolat spoustu různých fenoménů, ale ne všechny u každého jednotlivce. Někdo bude mít velmi živé představy, jiný se bude dejme tomu pohybovat, další může mluvit...

Jakým způsobem se navodí hypnóza?
Záleží na konkrétním hypnotizérovi a na tom s kým pracuje. Například se liší postupy u dětí a u dospělých. Určitě každý zná upřený pohled do očí. Ten sám o sobě samozřejmě nehypnotizuje, to je jen pomocná záležitost. Metod hypnotizace je nepřeberné množství a je možné použít kteroukoliv z nich. Důležité je, aby nasměrovala pozornost člověka tam, kam potřebujeme. Když například někdo věří na magii, použije se tak trochu magický postup. Pokud se jedná o člověka racionálního s potřebou vše ověřovat, je vhodná metoda, která vypadá až vědecky.

Má každý člověk schopnost někoho zhypnotizovat?
Myslím, že tu schopnost má každý. Je možné se naučit všemožné postupy. Ale jako v každém jiném oboru jsou i hypnotizéři lepší a horší. Někdo na to má talent, jiný ne. U hypnózy je důležité nepoužívat u každého ten samý přístup, ale reagovat na to, co hypnotizovaný dělá, jak se mění jeho mimika, napětí, jak dýchá a tak dále. Ten kdo dovede své sugesce dobře formulovat, navíc má charisma a vzbuzuje důvěru, má větší šanci být dobrým hypnotizérem.

Kdo a kde vás to naučí?
Hypnóza se dá rozdělit na terapeutickou a takovou tu jevištní. V České republice existuje dost kurzů, kde vás budou hypnózu (nebo něco, co za ni budou vydávat) ochotně učit. Nicméně kurzy klinické hypnózy užívané ve zdravotnictví, které jsou určeny psychologům a lékařům, se pořádají v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Vede je pan profesor Kratochvíl, jeden z předních představitelů české klinické psychologie a psychoterapie. Existuje Sekce pro hypnózu Psychiatrické společnosti ČLS, která představuje formální dohled, pod kterým jsou tyto kurzy pořádány. Kromě toho je dost lidí, kteří učí hypnózu kohokoliv, ale nejsou to představitelé toho řekněme seriózního proudu.

Může člověk zhypnotizovat sám sebe?
Ano, možné to je. Autohypnotické postupy existují a běžně se používají.

Při jakých potížích může hypnóza pomoci?
Jde o to, jestli hypnózu vnímáme jako metodu, která je terapií sama o sobě, nebo jako pomocný postup. V tom druhém případě může pomoci téměř při čemkoli. Používá se na psychické potíže jako úzkost, deprese, pomáhá i na nespavost nebo chronickou bolest. Dá se použít i k uspávání pacientů před menšími operacemi jako náhrada klasické anestezie. Dobře funguje při léčbě obezity respektive k úpravě chování, které k obezitě vede. Uplatňuje se při odvykání kouření, při různých onemocněních, která jsou vázaná na psychiku. Pomocí hypnózy se odstraňují bradavice, dá se s ní zmírnit tinnitus (šelest v uších).

A co takové nemoci jako Alzheimer?
To bohužel ne. U demencí obecně to nemá cenu, protože tyto nemoci jsou spojeny s poškozením mozku a s úbytkem neuronů hypnóza nic neudělá.
Pokud se bavíme o hypnotickém ovlivnění somatických chorob, záleží na tom, co se snažíme změnit. Když se jedná o poruchy funkční, což zjednodušeně řečeno znamená, že daný orgán je v pořádku - lékařské vyšetření neodhalí žádnou strukturální vadu, takže orgán „jenom" špatně funguje, může hypnóza velmi dobře pomoci.
U chorob jako je ulcerózní kolitida nebo crohnova choroba, kde hraje velkou roli stres, může hypnóza také pomoci. Chorobu samotnou samozřejmě neodstraní, ale pacientovi může ulevit třeba už tím, že změní jeho očekávání, že mu bude špatně.

Kolik sezení je potřeba k docílení hypnoterapeutického účinku?
V obecné rovině těžko říci. Záleží samozřejmě na konkrétním člověku a jeho problému. Někdy hypnóza zabere téměř zázračně a stačí jedno sezení. Průměrně je to osm, někdy třeba i dvacet.
Lidi mají někdy tendenci chápat hypnózu jako jakési programování. Myslí si, že se změní nějaký program v hlavě, a pak to bude všechno jinak. Tak to nefunguje. Hypnóza je psychoterapeutická metoda, takže sezení je zpravidla potřeba víc.

Lze hypnotizovanému vnutit, aby dělal něco, co by v bdělém stavu neudělal?
Možná, že jsou nějaké výzkumy, které v této oblasti dělají tajné služby. Co dokážou, to nevím. Ale při klinické hypnóze, která se běžně učí a používá v terapii, to možné není.

Můžou se pomocí hypnózy znásobit fyzické schopnosti? Například, že člověk udělá stojku, když toho normálně není schopen?
Otázkou je, proč toho není schopen. Jestliže neudělá stojku proto, že se bojí, aby nespadl, ale fyzicky toho je schopen a je dostatečně hypnabilní, v hypnóze udělá stojku bez potíží. Pokud je ovšem slabý a neudrží se na rukou, tak jí neudělá ani v hypnóze.

Existuje možnost, že se člověk z hypnózy neprobudí a bude v ní třeba do smrti?
Do smrti ne. Teoreticky vzato se může stát, že se člověk bude špatně budit, ale v takovém případě by z hypnózy přešel do normálního spánku, že kterého se pak normálně probere. V praxi se toho využívá při poruchách spánku - když někdo špatně usíná, místo léků na spaní se zhypnotizuje, nechá se spát a ráno se normálně vzbudí.

Může při hypnoterapii dojit k poškození zdraví?
Zdraví si můžete poškodit v podstatě vším, jde o to, jaké poškození máte na mysli. I ve stavu změněného vědomí, má člověk sám nad sebou nějakou kontrolu. Kdybyste mu řekli, aby skočil z okna, tak neskočí. V hypnóze se také nikdo nepořeže. Spíš je riziko v tom, že se v hypnotické regresi náhodou oživí nějaké zasunuté bolestivé vzpomínky, o kterých člověk na vědomé úrovni neví. Proto je zapotřebí, aby hypnotizér věděl, co dělá a jak se má zachovat, když k něčemu takovému dojde.

Co je to hypnotická regrese?
To je hypnotický fenomén, kdy hypnotizovaného vracíte v čase. Například do doby předtím, než se poprvé objevily symptomy nemoci.

Jak daleko se dá jít? Třeba do prvního roku života, nebo do období před narozením?
To si nemyslím. V praktické rovině se dá jít samozřejmě kamkoliv, ale otázkou je, jestli to, co člověk říká, jsou skutečné vzpomínky. To, že člověka vrátíte v čase a on něco prožívá, neznamená, že to je založené na tom, co se tehdy doopravdy stalo.
Tady bych ještě rád poznamenal, že automaticky odmítáme zájemce o cestu do minulých životů.

Funguje hypnóza i u zvířat?
Podle některých výzkumů ano. Ale netuším, jak se pozná, že je zvíře zhypnotizované. Existují studie a odborné články, podle kterých to možné je. Skeptici tvrdí, že je to nesmysl.

Jsou nějaké zásady, které musí hypnotizér dodržovat a v žádném případě je neporušit?
Vzhledem k tomu, že hypnóza, o které se bavíme, je součástí psychoterapie, rozumí se samo sebou, že musíme dodržovat různá etická pravidla. Je to například zásada mlčenlivosti. Dále ctíme zásadu, že rozhodnutí o tom, zda hypnózu podstoupí či nikoli může udělat výhradně pacient. Pacienta také nijak nevyužíváme ve svůj prospěch a děláme jen to, co mu může pomoci. Nezkoušíme na něm různé experimenty a podobně.

Pokud chce člověk podstoupit hypnoterapii, podle čeho si má vybrat, kde? Jak pozná, kde bude ošetřen kvalitně, aby nenaletěl nějakému šarlatánovi?
Existuje seznam hypnoterapeutů, absolventů zmiňovaných kroměřížských kurzů (najdete ho na webu www.psycholog.coolnet.cz/adresar – pozn. red.), u kterých máte záruku, že prošli oficiálním výcvikem. Samozřejmě netvrdím, že nejsou lidé, kteří se hypnóze naučili někde jinde nebo dříve, ale kroměřížská škola je určitě nejtradičnější vzdělávání v tomto oboru u nás.

S jakými problémy za vámi pacienti nejčastěji chodí?
Za mnou konkrétně pacienti s kožními potížemi, s tinnitem, fantomovými bolestmi po amputacích a samozřejmě pacienti s úzkostmi a specifickými fobiemi. Hodně záleží na specializaci a na tom, kde člověk pracuje. Například zubař může díky hypnóze ošetřovat zuby bez bolesti, v porodnicích se dají v hypnóze vést bezbolestné porody, ty ovšem vyžadují relativně dlouhou přípravu. Ale hypnóza se běžně využívá u sportovců k odstranění nervozity před důležitým závodem, nebo když se něco nedaří, soustředí se jejich pozornost na nějaký pohyb, který se tak dobře zafixuje. Způsobů využití je mnoho. Hypnóza není všespasitelná, ale je to metoda, která se dobře hodí do systému komplexní péče.