Pane předsedo KSČM, co čekáte od nového prezidenta Miloše Zemana, kterého jste ve druhém kole podpořili?
Očekávám, že bude aktivní a bude možná výrazněji vstupovat do politiky než Václav Klaus. Ten si spíše užíval své kontroverze vůči Evropě a některým občanským sdružením, kdežto Zeman vnímá hlubokou hospodářskou krizi ČR a bude se snažit naplnit očekávání občanů, kteří ho přímo zvolili, aby ukázal, že má směr, jak vyvést zemi z krize.
Bude se chtít odlišit od Václava Havla, který reprezentoval nepolitickou politiku, která nás přivedla do jednoho typu marasmu, a od Klause, který používal nyní již zkrachovalé neoliberální modely.
Vy s ním máte přátelské vztahy, myslíte si, že jeho úřadování může zlepšit postavení KSČM?
Postavení KSČM se může zlepšit zejména jenom naší prací. Jestli nám k tomu někdo pomůže, nebo nepomůže, na to se nemůžeme spoléhat. Miloš Zeman je dostatečně kritický ke všem, tedy i ke KSČM, a KSČM bude dostatečně kritická k výkonu jeho funkce. V tomto ohledu nejde preferovat jakési osobní vazby v politice. Bylo správné, že se KSČM rozhodla, že v prezidentské volbě podpoří levicové kandidáty, kteří o to požádají.
V prvním kole jste nepodpořili ani Jiřího Dienstbiera, ani Miloše Zemana. Bylo to proto, abyste si nerozezlili soc. dem., nebo Zemana?
To určitě ne. Náš primární zájem byl, že by mohli do druhého kola projít dva levicoví kandidáti. A ve druhém kole proti Karlu Schwarzenbergovi bylo jednoduché se rozhodnout.
Jsme nejmasovější stranou v ČR a počet mladých lidí ve straně přibývá. Ale jistě nemohou nahradit desetitisíce lidí, kteří ve straně zůstali právě proto, že byli poctiví, že nic v minulosti nespáchali, že se mohli každému podívat do očí a nemuseli dělat kariéru v jiných partajích.
Od převzetí moci komunisty 25. února 1948 uběhlo 65 let. Po republice opět proběhly proti vaší straně protesty. Neděsí vás transparenty U konce jsou vaši dnové, přijdou noví Mašínové?
Chápu, že někde lidé protestují, beru to. Mně ale připadá, že je to spíš neinformovaností o naší práci než o skutečném protestu těchto lidí kvůli práci nebo kvůli ideologii.
Spíš než protest samotný mě děsí fašizace společnosti a velká míra intolerance. Je to projev prostředí vytvořeného lidmi, podle nichž je demokracie ve chvíli, kdy mají pravdu oni. Dvacet let svým způsobem rozhodovali, až to došlo do tak velkých zlodějen, zneužívání veřejných prostředků, korupčních afér, že zasáhly všechny vrstvy společnosti. A odpověď společnosti je její velká míra dezintegrace. To mě děsí.
Vaši odpůrci tvrdí, že KSČM není demokratická strana a že by se měla zrušit.
To je úplný nesmysl. Kdybychom nebyli demokratickou stranou, tak už by to dávno vlády, které jsou v Evropě opravdu nevídaným způsobem napravo, udělaly. To si nikdo netroufne, protože ví, že je to jen politická póza, s níž někteří zaměňují minulost se současností, aby se jim snáze ovládala současnost a budoucnost, a spojují KSČM s něčím, co není, tedy s KSČ.
Ale ve vaší straně máte spoustu bývalých členů KSČ.
Samozřejmě a také jsem šťastný, že někteří bývalí členové KSČ odešli hned po roce 1989 a jsou v úplně jiných politických stranách. Navíc za 22 let máme řadu lidí, kteří vstoupili do KSČM až po roce 1990. Přijímali jsme okolo 600 lidí v roce 2011, v roce 2012 to bylo skoro 900 lidí.
Jsme nejmasovější stranou v ČR a počet mladých lidí ve straně přibývá. Ale jistě nemohou nahradit desetitisíce lidí, kteří ve straně zůstali právě proto, že byli poctiví, že nic v minulosti nespáchali, že se mohli každému podívat do očí a nemuseli dělat kariéru v jiných partajích. To je pro mě podstatné.
Předseda KSČM Vojtěch Filip před jednáním s Milošem Zemanem
FOTO: Jan Handrejch, Právo
Nemíří do vaší strany kariéristé nyní, když získáváte stále větší vliv?
Jistě to nemohu vyloučit, ale když se podíváte na šílený antikomunismus, který provází naši práci, tak myslím, že vstupovat teď do KSČM je svým způsobem stále ještě větší riziko než vstoupit do jiné strany. Pokud bychom vyhráli volby, tak budeme muset pravděpodobně učinit něco takového, aby nám tam kariéristé zase nenalezli. Teď to ještě nehrozí.
Starých členů máte většinu a někteří na minulost stále vzpomínají – jako 25. února poslankyně Semelová či místopředseda KSČM Šimůnek u hrobu Klementa Gottwalda. Nepoškozuje to vaši stranu?
V očích některých to může stranu poškodit, v očích jiných je to výraz úcty k těm, kteří zakládali to hnutí.
Politické procesy byly po druhé světové válce jak v Československu, tak v USA. Nebo mccarthismus nebyly politické procesy?
Vy ke Gottwaldovu hrobu nechodíte. To proto, že si uvědomujete, jaké by to vyvolalo reakce?
Mám většinou dost jiné práce. Je to akce pražského krajského výboru strany a tomu odpovídá i její obsazení. Pokud ale jde o pietní akty, tak se jich zúčastňuji a mrzí mě, že jsem třeba nemohl přijít k znovuobnovení sochy Julia Fučíka.
Určitě je potřeba, aby lidé historii vnímali se vším všudy, i s těmi negativními věcmi. Ale nikdo nemůže zpochybnit, že 25. února 1948 byly na náměstích ne stovky tisíc, ale milióny lidí.
Pak ale přišla vláda, která takové nadšení nebudila.
Pokud je mi známo, tak nástup KSČ k moci byl proveden zcela ústavní cestou a i v 50. letech ti lidé, kteří budovali novou společnost, to dělali z přesvědčení.
Stejně jako politické procesy?
Politické procesy byly po druhé světové válce jak v Československu, tak v USA. Nebo mccarthismus nebyly politické procesy? V té historické době to dělali lidé se všemi chybami, jako se všemi pozitivními věcmi. I můj dědeček byl v roce 1950 zavřen v politickém procesu a byl rehabilitován po roce 1990.
Přesto jste předsedou strany, která je pokračovatelkou KSČ?
To nebyla otázka režimu, to byla otázka toho, jak se lidé k sobě chovali. Tehdy šlo o využití doby k tomu, aby si někdo vyřídil osobní účty. A to se tedy děje i nyní.
Při únorovém výročí jste uvedl, že KSČM je jinou politickou stranou a že jste rád, že někteří členové KSČ už nejsou vašimi členy a že dělají špatné jméno úplně jiným stranám. A co třeba náměstek Václav Sloup na Karlovarsku nebo jihočeský radní Václav Kučera. Ti vám špatné jméno nedělají?
Václav Kučera určitě dělá dobré jméno KSČM, jinak by nemohl být po čtyři volební období starostou a neměli bychom padesátiprocentní výsledek. Informace, že Václav Kučera byl zapojen do vojenské kontrarozvědky, není vůbec nová. Jako velitel pohraniční roty musel spolupracovat s vojenskou kontrarozvědkou. A jestli někdo říká, že spolupracoval s StB a dělá z toho jakýsi axiom něčeho nečestného, to je znakem nezdravé společnosti.
Na tomto příkladu se ukazuje, kam se dostal význam lustračního zákona, který dělá ostudu ČR. Tento paskvil odporuje evropskému antidiskriminačnímu zákonu, nepočítá s individuální odpovědností, je postaven na kolektivní vině a na principu evidence, tedy kdo co dělal.
To, že někdo pracoval u Pohraniční stráže ve velitelské nebo v politické funkci, není na škodu a ústava zakazuje, aby to bylo na škodu výkonu veřejné funkce.
Když dělal Kučera KSČM dobré jméno, proč odstoupil?
I on má svou rodinu. Když vám zemře otec a máte čelit takovým nátlakům, tak samozřejmě si říkáte: Dobře, na kandidátní listině je zvoleno dostatek jiných, kteří to mohou dělat. Takže z politických důvodů určitě neodstoupil, opravdu se nemá za co stydět. Je velmi úspěšný starosta, byl velmi úspěšný krajský zastupitel a radní, kterého respektovali.
A má za co se stydět náměstek Sloup?
Nemá žádný důvod, aby se styděl za svou práci. To, že někdo pracoval u Pohraniční stráže ve velitelské nebo v politické funkci, není na škodu a ústava zakazuje, aby to bylo na škodu výkonu veřejné funkce. Celou situaci mohu těžko komentovat, protože se řeší.
Patří ale lidé s tím, co by mohla společnost považovat za škraloup minulosti, do vrcholných politických pozic?
Když chci, aby se společnost vyvíjela demokratickým způsobem, musím trvat na individuální odpovědnosti. Ať někdo prokáže tomu, kdo má být zbaven funkce, že udělal něco špatně, něco protizákonného. V tomto ohledu nic neudělal ani Václav Sloup a už vůbec nic Václav Kučera, kterého znám osobně velmi dobře.
Nekomplikujete si ale život, když je nominujete do tak exponovaných pozic? A nekomplikujete život i soc. dem. jako vašemu krajskému koaličnímu partnerovi a potažmo i vládnímu?
To jistě můžeme komplikovat, ale naší povinností je nebýt populisty, naší povinností je říkat, ať se shledává individuální odpovědnost. Pokud má někdo zodpovídat za určitou práci, musí na ni být politicky a odborně připraven. A odborně znamená, že ví, co resort obnáší, a je také třeba, aby byl schopen odolávat takovým tlakům a říkat: Dobře, vy říkáte, že jsem udělal něco špatně – prokažte mi to.
Když nikoho v minulosti nepoškodil, nespáchal žádný trestný čin, tak v každém případě nemůže být na škodu, aby něco dělal. Říkám, že lustrační zákon je ostuda a už od roku 1992 má Česká republika jako právní nástupce ČSFR za povinnost zákon zrušit, přesto ho živíme. To není nic stranického, to je věc normálního demokratického myšlení.
Současný kabinet staví příštím vládám do cesty mnoho min, mnoho dluhů, které dělá na úkor budoucnosti.
Ale co vaše případná povolební spolupráce s ČSSD?
Za prvé nikdy neporcuji medvěda, dokud běhá po lese, navíc soc. dem. má své tzv. bohumínské usnesení, které jí spolupráci s KSČM zakazuje.
Za druhé jsem skeptický k vládní spolupráci se sociální demokracií. Podle zkušeností z krajů zjišťuji, že je velmi problematické najít lidi, kteří nemají nic společného s korupcí.
To bohužel u některých politiků i z řad současných opozičních stran nemohu říct. Korupce se v Česku vyskytuje v takové míře, že KSČM si bude muset velmi dobře rozmyslet, jestli do nějaké vládní spolupráce půjde s těmi, kteří by mohli být korupcí zatíženi.
Předseda KSČM Vojtěch Filip
FOTO: Dorian Hanuš, Právo
První místopředseda ČSSD Michal Hašek odmítl otevřenou koalici s KSČM, řekl, že na základě zkušenosti z krajů by nechtěl řešit skandál náměstka z KSČM, který byl příslušníkem StB.
To jsou silácké řeči před sjezdem ČSSD. Myslím, že by Michal Hašek měl číst dopisy, které dostávám od prostých členů soc. dem., kteří naopak budou na sjezdu vyzývat ke zrušení bohumínského usnesení. A tyto výroky Haškovi na sjezdu vůbec nemusí pomoci.
Nepovažuji za skandál, pokud byl někdo evidován tam či onde, což nesvědčí o žádné jeho činnosti, ale považuji za skandální, kolik je v ČSSD lidí, kteří jsou trestáni za korupci.
A KSČM je v tomto ohledu podle vás čistá?
Jsem přesvědčen, že všichni naši starostové, kteří vykonávají exekutivní funkce, se do těchto problémů nedostali, alespoň to nevím. A pokud jde o kraje, tak jsem nově vyzval nastoupivší funkcionáře na jakoukoliv pozici – ať hejtmanů, vicehejtmanů nebo členů rad –, aby udělali inventuru, do čeho nastupují.
Ještě k vládě se sociální demokracií. Raději byste toleroval menšinovou vládu, nebo byste chtěl otevřenou koalici?
Vždycky je otevřená koalice lepší a průhlednější než cokoliv jiného. Ale nyní nemá smysl na to odpovídat. Neznám výsledek voleb.
Jsou nějaké podmínky, za kterých byste šli do vlády? Nazrál čas, abyste po starostech, radních a hejtmanech měli i ministra?
Na takové jednání jsme připraveni. Jestli je připraven někdo jiný lépe, ať to předvede. Máme dostatek připravených, kvalifikovaných lidí, a pokud by byla třeba vláda národní shody a KSČM by měla nést odpovědnost, tak ji ponese.
Nejde vám hlavně o získání moci?
V krajích nám jde o princip poctivé správy. V řadě regionů se v minulosti ukázalo, že všude nefungoval princip poctivé správy a že veřejné prostředky byly zneužívány.
Na vládní úrovni nám případně půjde o to, aby se zlepšila situace občanů ČR. A jakým způsobem to chceme prezentovat, vyjadřuje náš volební program. Současný kabinet však staví příštím vládám do cesty mnoho min, mnoho dluhů, které dělá na úkor budoucnosti. A to nemluvím jen o 160 miliardách za církevní restituce.
A co váš vztah k NATO? Chtěli byste, aby ČR z něj vystoupila?
Určitě bychom usilovali o to, aby se vytvořil nový bezpečnostní systém. NATO je relikt studené války a do multipolárního světa nepatří. Představoval bych si například bezpečnostní systém založený na společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, který by byl zapojen do systému OBSE, to znamená kolektivní bezpečnosti, která zahrnuje jak Evropu a Ameriku, tak samozřejmě i Rusko.
Amnestii považuji za něco, co se tady nemělo vůbec stát.
A váš vlažný vztah k EU?
To vůbec není pravda. Přece KSČM od roku 2000 poctivě pracovala na analýze všech třiceti předvstupních politik. To, že jsme říkali, že vláda vyjednává toto a toto špatně, byla naše povinnost – jako v případě kapitoly doprava či zemědělství. Členství v EU, která potřebuje demokratizovat, vůbec nenapadáme. Naopak máme obavu z toho, že někteří se snaží o její rozbití ve prospěch USA, které intenzívně bojují o oslabení eura a o to, aby euro nenahradilo dolar jako světová rezervní měna.
Nikdy jsme nebyli proti objektivnímu procesu integrace, integraci jsme podporovali. A není pravda, že jediný funkční model bude federalizace Evropy. Jestli v modelu integrace bude federální, unijní, konfederativní či mezivládní uspořádání, to nechte na těch, kterých se to bude týkat.
Říkal jste, že postavení KSČM můžete zlepšit jen prací. Nejsou ale vaše nynější vysoké preference dány protestními hlasy?
Nestydíme se za protestní hlasy, ale jinak jsme si postavení vydobyli prací. V politické práci jsem si zvykl na to, že se výsledek dostavuje velmi pozdě. Když jsem napsal před dvěma lety zákon o exekutorech, tak jsem rok a půl čekal, než mi ho parlament vůbec zařadí na schůzi, aby mi ho potom zamítli a aby vláda týden na to řekla, že se s tím má něco dělat.
S prezidentem Václavem Klausem komunisté neměli špatné vztahy, v první volbě pro něj zvedli ruku i někteří vaši poslanci. Klaus označil žalobu kvůli velezradě za politickou hru, souhlasíte s ním?
Amnestii považuji za něco, co se tady nemělo vůbec stát. Ale je na Ústavním soudu, jak to posoudí. Sám bych chtěl slyšet několik názorů a případné upřesnění ÚS, ale intenzita velezrady je něco jiného než intenzita zneužití pravomoci veřejného činitele.
Žalobu lze využít do budoucna k tomu, aby bylo jasné, co už je za hranou prostého trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a má tedy znaky, pro které může být trestně stíhán i prezident republiky. Navíc jsem zastánce parlamentní demokracie a posilování prezidentských prvků bude touto žalobou omezeno.
ÚS se také odmítl zabývat návrhy na zrušení částí prezidentské amnestie či předběžným opatřením namířeným proti uzavřeným smlouvám mezi státem a církvemi. Šlo o prohru levice?
Rozhodnutí vnímám spíše politicky než právně. Beru to tak, že ÚS udělal další krok k posílení soudcovské moci tím, že řekl, že se tímto procesním návrhem zabývat nebude. Ač v jiných oblastech na sebe vztahuje mnohem větší množství práv, než mu podle ústavy náleží, tak tady pravomoc odmítl z čistě mocenských důvodů, kdy řekl: Můžete mi posílat, co chcete, ale budu rozhodovat jen to, co budu chtít.