Velmi důležitým faktorem pro výpočet výše starobního důchodu je totiž kromě výše výdělků za sledované období také pojistná doba, tedy doba, po kterou člověk pracoval a platil důchodové pojištění. Za každý rok této doby se procentní výměra starobního důchodu z výpočtového základu zvyšuje o 1,5 procenta.
Když například někdo pracoval 40 let a pět let před důchodem bude pobírat předdůchod, procentní výměra starobního důchodu bude činit 60 % z výpočtového základu (40 let x 1,5 %). Kdyby ale tentýž člověk nepřišel o práci a až do důchodového věku pracoval, procentní výměra bude činit 67,5 % (45 let x 1,5 %) a jeho starobní důchod by tak byl podstatně vyšší.
I tak však předdůchod bude lepší variantou, než kdyby člověk bez práce musel do předčasného důchodu, který je trvale krácený.
Průměr příjmů zůstane
Hlavní výhoda předdůchodu tedy spočívá v tom, že doba pobírání předdůchodu, kdy člověk nemá žádné pracovní příjmy, se nezahrne do doby rozhodné pro výpočet průměrného měsíčního výdělku.
Jinými slovy, období bez práce, kdy výdělky jsou nulové, nijak nerozmělní výdělky dosažené v období práce a nijak tudíž neovlivní výši tzv. osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu.
Důležitým přínosem je jistě i to, že člověk čerpající předdůchod, který bude bez práce, nebude muset platit zdravotní pojištění. V tomto ohledu bude státním pojištěncem, pojistné tedy za něho bude platit stát.
Aby pobírání předdůchodu mělo výše zmíněné výhody, musí být splněny zákonné podmínky. Předdůchodce musí mít především naspořeno v doplňkovém penzijním spoření tolik, aby po dobu předdůchodu pobíral penzi aspoň ve výši 30 procent průměrného výdělku v národním hospodářství (nyní asi 7300 Kč měsíčně).
Například pro pobírání předdůchodu tři roky bude muset mít naspořeno aspoň 263 tisíc korun.
Další podmínkou je předchozí doba spoření minimálně pět let.